byl ve znamení úrody a zahradních slavností. Úroda sice byla díky rozmarům počasí trochu nejistá a trochu napínavá, ale přece jen malí zahradníci sklidili – pažitka, ředkvičky či hrášek obohatily svačinku i občerstvení na slavnostech☺ Současně z toho plyne pro děti cenné poučení: je dobře si úrody vážit, není to samozřejmé jsou to pravé poklady. I proto byly právem pyšné na své záhonky, kde se díky jejich péči ze semínek klubala mrkvička, špenát či ředkvičky a vedle sazeniček jahod, rajčátek i bylinky.
Semínko a jeho dobrodružství
napříč kontinenty, od pouště přes oceán až na severní pól se šťastným koncem v záhonku přineslo dětem spoustu námětů k zamyšlení i legrace. Pohádka o semínku s Bárou Mišíkovou a Aničkou Boubníkovou zavítala do čtyřech školek v Praze 4, vždy za účasti pana radního Hrdinky, velkého příznivce malých zahradníků v této čtvrti, jejíž přízně si vážíme. Představení putovalo dále do MŠ Pražačka v Praze 3, a do Prahy 10, na slavnost v MŠ Bajkalská, kde bylo nejen veselo, ale i rušno, neboť se jí zúčastnily i děti z MŠ U Vršovického nádraží. Za opakovanou podporu programu patří poděkování i Městské části Prahy 10.
Vedle Pohádky o semínku byla na programu zahradních slavností již tradičně i výstava Sešitů malých zahradníků, nad kterými jsme se pokochali☺
A po pohádce přišly na řadu oblíbené senzoriální workshopy: ochutnávání a rozeznávání všemi smysly (čich, hmat a chuť) je zábavná hra i napínavá výzva, při které je užitečné se též soustředit. Okurka nebo citron, hřebíček nebo kakao, brambora nebo cibule…to je záhada, se kterou si většinou děti dobře poradily☺
Co se událo
Inspirace
I tentokrát jsme na školních zahradách objevili další inspirativní zajímavosti.
V MŠ Boleslavova v Praze 4 měly děti příležitost pozorovat ve speciální „voliéře“ jak rostou kuřátka poté, co byly svědky jejich vylíhnutí.
V MŠ Mendíků nás zaujalo, jak ze sazeniček předpěstovaných ze semínka dokázali vypěstovat bohatou rajčatovou úrodu – a to i mimo záhon, v řadě podél plotu kam svítí dobře sluníčko a kde se pilně zalévá.
Ve škole Mendíků nám paní ředitelka předvedla i zařízení na zpracování gastroodpadu, které je jedním z posledních trendů ve školních kuchyních: kuchyňské zbytky totiž přemění v kompost! Zdejší originálnost pojetí jak vést děti k neplýtvání jídlem spočívá v namaskování zařízení do podoby prasátka, které děti velmi rády krmí☺ Technologie tak nabývá takřka tradiční podoby a připomíná venkov starých časů…
Tipy na aktivity pro školky
Tipy
Čas prázdnin je tady, většina školek zavírá své brány a příroda volá! V nabídce programů ekocenter jsme našli bohatou škálu letních akcí pro děti, plné nápadů jak trávit letní čas způsoby, které přinášejí dětem nevšední zážitky a objevy.
Ekocentrum Chaloupky
s dlouhou tradicí sídlí na Vysočině. Letní tábory, které pořádá, jsou velmi rozmanité a oblíbené. Přinášíme některé příklady pro předškolní děti.
Tábor Indiánskou stezkou
Nahlédněme společně do života indiánů! Chybět nebudou ani indiánské zkoušky a osvojení si některých indiánských dovedností. Užijeme si spoustu zábavy, vyrábění a přírody kolem nás.
Tábor Na Divokém západě
Připravte se na nezapomenutelné dobrodružství ve stylu Divokého západu! Letos v létě se společně přeneseme do časů osadníků Severní Ameriky, kde na nás čekají vzrušující zážitky a výzvy. Nebudou chybět hry, tvoření, divadelní večer, táborák a workshopy pro maminky, babičky (tatínky).
Co nás čeká? • Život mezi kovboji: Naučíme se dovednosti, které byly nezbytné pro přežití na Divokém západě. • Lov bizonů: Zažijeme simulovaný lov, který nám přiblíží, jak se osadníci starali o svou obživu. • Rýžování zlata: Vyzkoušíme si hledání zlatých nugetů a zažijeme zlatou horečku na vlastní kůži. • a další
Tábor Prázdninové dobrodružství
Na táboře děti provedeme kouzelným světem starých kultur. Vyzkoušíme si výrobu krásných šperků, tvoření obrazců a drobných předmětů z hlíny. Naučíme se jednoduché tance a vytvoříme si vlastní hudební nástroje, se kterými oživíme dávné rytmy. Postavíme si obydlí z přírodních materiálů, založíme táborová „ohniště“ a společně si vyzkoušíme, jaké to je žít v přírodě. Prostřednictvím her se ponoříme do příběhů bojovníků i kouzelných bytostí. Budeme se věnovat pohybovým hrám, hledání pokladů a spolupráci v „kmenových týmech“, díky kterým se naučíme, jak si vzájemně pomáhat.
Tábor je plný zábavných aktivit, tvořivých dílen a pohybových her, které nám přiblíží jednoduchý, ale bohatý život v harmonii s přírodou.
nabízí přečetné naučné stezky po celé republice. Mívají krásnou trasu, obsahují poučná zastavení a většinou jsou snadno schůdná právě pro děti. Toulky přírodou tak nabývají další rozměr. Uvádíme jeden příklad za všechny:
Dětská letní naučná stezka Sedmihorky
vede Českým rájem a na tříkilometrovém okruhu hruboskalským lesem, blízkými loukami, kolem rybníků Pilského, Smíchousova a Bažantníku čeká šestnáct originálních zastavení. Každý si tu může vyzkoušet, jak zdatným je skokanem v porovnání s lesními zvířaty. Dozví se o rezonanci dřeva a sám si ji může vyzkoušet. Uvidí nejstarší z českorajských památných dubů, dostane příležitost poměřit se s naší největší přesličkou a pozná, jak žije a roste les. K tomu všemu je k dispozici tištěný průvodce. Protože jeho forma odráží hravou podobu stezky, mohou si jej děti dotvořit, dopsat, dokreslit. Všichni tak mají příležitost vytvořit si svého vlastního originálního průvodce po naučné stezce.
Permakultura pro děti je nádherné a smysluplné téma. Hlavní motto permakultury je trvalá udržitelnost života na Zemi. V širším slova smyslu jde o etiku, kterou lze přijatelně a hravě dětem předávat v přírodě, na zahradě, u záhonků a v raném věku, kdy ji pochopí nejlépe. Náměty permakulturní etiky zní: péče o Zemi, péče o Lidi a péče o Budoucnost. A také Spravedlivé dělení. V našem Permakulturním okénku vám napovíme, jak na ně s dětmi.
Dnešní téma zní: Přirozený tok
Tok učení je dobře strukturovat během jakékoliv výukové hodiny přirozeným způsobem, stejně jako to probíhá v přírodě: „setí“ semínek, tj. inspirace a motivace pro téma výuky, „růst“, který rozvíjí dané téma pomocí vícesmyslových aktivit, a „sklízení“, jež přináší zavěr a pomáhá lépe vstřebat prožitek tím, že poskytuje čas na uvědomnění si a upevnění naučených věcí.
Setí je počáteční fází učební pouti a podněcuje k růstu. „Semínko“ inspirace pro výuku může vzejít z pozorování zájmu dětí nebo ze zájmu vyučujícího, který může podnítit v dětech zvědavost. Děti „rozhazují semínka“ když si hrají, během rozhovorů mezi sebou nebo s dospělými, které pozorný pedagog může uchopit - vybrat. Když je semínko vybráno může ho vyučující podněcovat k růstu „zasetím a zaléváním“, poporou a stavěním na dětské inspiraci, zájmech a iniciativách, což umožní „semínku vyklíčit“. Případně může vyučující sám vyvolat dialog a zájem dětí i kritické uvažování. Cílem „setí“ je dosažení nejvyššího dětského zájmu a vzbuzení nadšení pro dané téma. Využitím „semínka“ převzatého od dětí je způsob posílení uvědomnění, že jejich otázky, myšlenky a nápady jsou vyslyšeny a jsou důležité. Lidé se totiž nejlépe učí když jsou šťastni a mají zájem. Tato fáze „setí“ je nezbytná pro učení a pro zábavnost hodiny, jak pro děti tak pro vyučující..
Kontrolní otázka pro vyučující: Co vytváří zájem inspiraci pro zapojení dětí?
Růst je centrální fáze, v níž se téma nebo předmět stává průzkumnou cestou vedenou dítětem vyučujícím nebo oběma současně. Vyučující se zde stávají průvodci dětí procesem, ve kterém „sazenice“ může růst překvapivými způsoby. Vyučující je „oporou vinné révě“ k růstu do všech směrů. Aby tento proces byl efektivní, musí zapojovat „oči, ruce, srdce a hlavu“ a musí být veden pozorováním, co se s dětmi vlastně děje – čeho si nejvíce všímají a do čeho se spontánně zapojují. S ohledem na pravidlo „Péče o lidi“ musí být respektovány potřeby a inspirace jak dětí, tak vyučujících, aby vznikl harmonický průzkumnický vztah mezi dětmi, vyučujícími a prostředím (které je také učitelem). V této fázi může být návodem též permakulturní princip „Využívej rozmanitosti a važ si jí“.
Kontrolní otázka pro vyučující: Jak může být výuková hodina i vyučující dostatečně flexibilní, aby děti mohly spontánně a tvůrčím způsobem přispívat k rozvíjení programu, popř. aby byla podpořena dětská účast na vedení hodiny?
Sklízení je fází upevňování učení formou oslavy a radosti. Uplatňuje se zde též permakulturní princip „Získávej výnos“ a „Sdílení přebytků“. Děti přirozeně rády sdílejí s rodiči, v rámci komunity, se zvířaty, s rostlinami atd. Ke sklízení patří i vyprávění vlastních zážitků, podávání zpětné vazby, diskutování o tom, co by rády dělaly při příštím setkání (čímž se vytvářejí nová „semínka) atd.
Kontrolní otázka pro vyučující: Jak se můžou oslavit společné zážitky nebo ocenit přínos společného setkání? Jak mohou být děti zapojeny do rozhodování o sdílení výnosu/ zkušeností s ostatními? Jaký výnos může být sdílen se zvířaty/ rostlinami? Jaký druh nápadů, zpětné vazby a inspirace vzešel od dětí? Je možné je začlenit do další výuky?
Běžným trendem mezi vyučujícími bývá soustředění se na hlavní aktivity bez zahájení „setím“ a ukončení „sklízením“, přičemž tyto fáze jsou nezbytné pro plné zapojení dítěte. Neboť zajišťují upevnění učení, respektování a oceňování dětí a posílení jejich postavení. Což je velkým přínosem.
Čerpáno z publikace „Péče o Zemi, péče o lidi a spravedlivé dělení ve vzdělávání“ (manuál jak sdílet permakulturu s dětmi)